Filipíny - neobjevený kus světa část 1.

Markét Novotná
2. 4. 2019
Minut čtení: 3

Když jsem plánovala své každoroční dobrodružství, tak jsem si nikdy ani nepředstavila, že bych se mohla podívat na Filipíny, je to poměrně daleko, a hlavně to neni nikdy výhodné. K mému překvapení právě Filipíny byly ty nejlevnější, ze všech destinací, které jsem měla na seznamu. Možná proto vám teď připadá, že se půlka vašeho Facebooku z původního Bali, které bylo populární minulý rok, přestěhovala na Filipíny - a já vám můžu zaručit, že se vážně není čemu divit - Je to ráj na zemi...

Dovolenou jsem v práci měla domluvenou už dlouho dopředu, spíš jsem pořád váhala kam?! Musí tam bejt určitě teplo, moře, pláže, alkohol, bazény a taky dobrý jídlo - a taky si tohle všechno musím být schopná dovolit po dobu skoro jednoho měsíce - v tenhle moment se mi automaticky ze seznamu vymizíkovali desítky destinací. Nikdy jsem nebyla v Americe a je to definitivně úplně na vrcholu mého seznamu, ale teď vážně, kdo si sakra může dovolit měsíc v Americe, bez toho aby na to, buď zaprvé nešetřil celý život, zadruhé nespal s dalšíma 20 lidma v jednom pokoji a nejedl toustový chléb k snídani, obědu a večeři (a to mluvím ze své vlastní zkušenosti, tímhle vším jsem si sama prošla - viz můj výlet do Dublinu - klik ) nebo zatřetí neprodal ledvinu.

Letenky si úplně nejradši kupuju přes samotnou leteckou společnost, když pak nastane nějaký problém, člověk se může jednoduše obrátit na ně samotné. Někdy je ale výhodnější koupit letenky přes nějaký portál, který letenky prodává levněji, než samotná společnost - jak to dělají to fakt nevim :D - ale přesně to byl můj připad. Pochybný, ale zaručeně levný portál mi prodal letenky od společnosti AirChina za cca 7500CZK na osobu (tam a zpět, kdyby se někdo ptal - a neměli sme to na stojáka, mohli sme celých 17 hodin sedět)

Do dne odletu jsem nebyla schopná udělat check-in - to je přátelé něco pro mě, já na nervy, že neodletíme, že nám zrušili dovolenou, že nikam nepojedeme, že zůstanu měsíc v Anglii a že mi vlastně celý levný portál zničil život. Zas tak tragický to nebylo, ale daleko od pravdy taky ne. Na letišti jsem našla frontu Číňanů, do které jsem se zařadila, do doby než mi bylo řečeno, že check-in si musím udělat sama u takzvaného "kiosku", který jsem jim tam posléze malém rozkopala. Proč Číňani ke kiosku nemusí, dodnes nevím.

Kiosek mluvil Čínsky, s možností překladu, google překladu. Nevýhodou kupovaní letenek přes portál je právě to, že se ve většině případů musíte odbavovat až na letišti a spoustu sedadel už je zabraných, tím pádem skončíte s největší pravděpodobností u záchodků a každý na jiném konci letadla, což bych i přežila, kdyby mě ten blbej čínskej kiosek nechal alespoň to smradlavý místo vybrat. Rudá v obličeji se slzami v očích mi milá paní hosteska řekla, že teda ten kiosek používat nemusím a můžu se zařadit do fronty na odbavení na přepážce, kam během mé lekce čínštiny dorazilo dalších 150 lidí. V této chvíli přišel zlomový okamžit mého života a já se zpětně omlouvala všem těm cestujícím o kterých jsem si v duchu myslela ( se neumíš odbavit?) a na který jsem házela nechápavé pohledy a zvedala oči v sloup , když přišli vytočení do letadla a stěžovali si na letištní systémy - Pardón -

První zastávka v Pekingu byla přinejmenším šokujicí. Po 12 hodinách letu, se jako správní maniaci chcete přihlásit na Facebook, všem oznámit, že jste, zaprvé přežili, zadruhé jste v Číně a za další směřujete do Manily. Nic z toho bohužel v Číně není možné, nebo alespoň ne pro člověka s nulovou znalostí itnernetových obchvatů. Hlavně si uvědomíte, že dalších 6 hodin budete muset na druhého člověka mluvit a dokonce se mu při tom budete muset koukat do obličeje, vzhledem k tomu, že váš telefon se bez internetového připojení stal bezceným kusem kovu.

Preciznější bezpečnostní kontrolu než v Pekingu jsem v životě nezažila a jako bývalá bezpečnostní kontrola letiště Prahy svým činským kolegům tleskám. Měla jsem na sobě legíny, přiléhavé černé legíny a i přes to se paní ujistila, že pod nima nic nemám.

Po 6 hodinách v transitní zóně, kterou bych přirovnala k nákupnímu centru Kotva, jsme nastupovali do letadla směr Manila.

Pokračování příště.....