Paříž a první let na Kapverdy
- Markét Novotná
- 29. 11. 2016
- Minut čtení: 3
V něděli jsem měla první let a musím říct, že návraty do práce jsou pro mě zvláštní, na jednu stranu jsem natěšená zpátky a na druhou je pro mě těžký si vzpomenout na tu svojí zajetou rutinu. Na letu byli nějací nováčci a tak musím být i opatrná a trochu koukat co dělají aby vše bylo jak má. První zastávka byla na ostrově Sao Vicente, kde jsme nechali uklidit letadlo a pokračovali na ostrov Santiago do městečka Praia - z jednoho na druhý ostrov je to 35 minut, takže jen co se vzlétne tak už se přistává. V Praie na nás už čekali kolegové, kteří přebírali let a letěli ho zpět do Paříže. Já už jsem se jen převlíkla a letěla zpět jako cestující. Člověk je po letu trochu praštěnej, vstávala jsem ve 4 ráno a na hotel jsme dorazili v 11 večer, a na letu zpátky jsem ani nezamhouřila oči - byly strašné turbulence, takže pokaždé kdy už to vypadalo, že usnu se letadlo propadlo a ja si dala čelem do okýnka. Tak jsem to vzdala a jenom koukala na filmy.
V pondělí jsme se všichni sešli ráno na snídani. Chytla jsem výborné lidi, každý den se všichni scházíme na snídani a vymýšlíme plán na den a každý řekne co má v plánu a tak se ostatní mohou připojit. Každý máme ale také jiný plánek, někdo třeba drží pohotovost, takže na zavolání by musel být připraven třeba do hodiny a tak se nemůže vzdalovat od hotelu. Po tom návratu z letu v 11 večer jsem usla v posteli obelečená a byla jsem tak strašně unavená, že jsem z toho vůbec nemohla spát a ráno jsem se probudila asi v 7. Po snídani jsem zalehla a spala celý den, ten den jsem stejně měla pohotovost a tak jsem moc nikam nemohla. V uterý jsem měla pohotovst znovu a tak jsem tak různě courala po hotelu a chodila si dávat čajíky s kolegama.
Dnešní den, středa byl ale jiný. Měla jsem volno a s jednou mojí kolegyní jsme se domluvily, že pojedeme do Paříže a budeme celý den chodit po památkách a dáme si svařák na Champs-Élysées. Minulý týden, kdy jsem zkusila jet do Paříže poprvé, jsem si koupila týdenní jízdenku, madam mi ovšem neoznámila, že týdenní jízdenka v Paříži neznamená na týden ale do konce týdne, systém upřímně teda úplně na nic. 28 euro jsem tedy vyhodila do větru :D. Jak by řekla moje máma "v životě jsem ztratila víc než 28 euro" takže to prostě nebudu řešit žejo :D. Když jsem zjistila, že od našeho hotelu se dá do centra dostat za 3,90 € , myslela jsem, že vyskočím z kůže, přímo před hotelem nám jede nějaký bus 93, který je za 15 minut a 2€ na první zastávce Pařížského metra, kde se dá pořídit lístek na metro za 1,90€. Tak já jsem se nadechla a vydechla napočítala jsem si do 10 a nastoupila do autobusu - kde mi moje super drahá karta nefungovala ale pán neměl na vrácení na 50€ a tak jsme jely zadarmo.
Autobus nás dovezl na první zastávku metra M5 Bobigny-Pablo Picasso od kud to bylo 9 zastávek na Stalingrad, kde jsme přesedli na metro M2 a dojely na Charles De Gaulle Etolle, kde jsme opět přesedly na M6 a dojely k Eiffelovce. Jako vyznat se v tom metru je teda něco, ale my jsme to zvládly!
Celou Paříž jsme prošly pěšky, takže jsme nachodily tak 20 km. Paříž je krásná, uchvátná a prostě jedinečná, co se ale týká francouzů, tak to je pohroma. Nebudu házet všechny do jednoho pytle, ale teda jejich ochota je na bodu mrazu a proto je rozhodně neřadím mezi mé oblíbené národy. U hotelu máme dvě obchodní centra AEROVILLE a O'PARINOR. Když se nudíme jedeme se tam mrknout po obchodech, ale vzhledem k tomu, že já jsem do Paříže přijela s plným kufrem bohužel moc nakupovat nemůžu.
Comments