Obyčejný den letušky

Dnes mám celý den volno a večer pořádá naše společnost večeři na zakončení našeho pobytu v Anglii, zítra ranní let do Barcelony a pak už mě čeká pidi dovolená v Benátkách na 3 dny, chtěla jsem vypadnout z Manchesteru, protože budu mít narozky-tak proč je nestrávit na krásném romantickém místě=) A teď už k tématu, doufám, že se článek bude líbit, bohužel se toho o naší práci moc prozradit nedá hned z několika důvodu, a tak jsem se snažila dát něco dohromady tím, co prozradit mohu.

Začla bych tím, že hlavní rozdíl pracovního dne letušky a například sekretářky v kanceláři shledávám v tom, že letuška si nemůže dovolit vstát levou nohou z postele a řict si, že dnes na make-up nemá náladu, ať se děje co se děje ranní mise letušky je jasná - udělat ze sebe člověka a pokud si také ráda přispí, považuji nanesení make-upu během 5 minut za profesní dovednost a vlasy musí vypadat, že nad nimi strávila alespoň dvě hodiny.

Po ranní přeměně do lidské podoby už jen na sebe hodit uniformu a utíkat na sraz se zbytkem posádky. Líbí se mi, že se vždycky všichni pozdravíme a podáme si ruku a to před každým letem.

V jakoukoliv denní dobu musí být letuška připravena zodpovědět otázky týkající se bezpečnosti a musí vědět, co dělat v případě nouze, vědět jak pomoci cestujícímu s ruznými zdravotními problémy a jak uklidnit pasažéry, kteří mají strach z létání. Mimo jiné jsme trénovaní na hašení požáru, resuscitaci a dokonce i porod dítěte.

Letušky, stejně jako cestující prochází bezpečnostní kontrolou, někdy je na nás kladen daleko větší důraz, než právě na samotné cestující.

Na palubě člověk není jen za sebe, musí myslet za dalších 200 lidí, předpovídat a myslet napřed. Konkrétně v mé společnosti mi tato práce nepřijde ani natolik fyzicky náročná jako psychicky. Někdy se člověku stane, že letí 2 otočky, neboli do destinace a zpět a ještě jednou znova. Což znamená, že se za ten den nesetká ze 400 lidmi, ale s jednou tolika, každý je jiný a ne každému se den vydařil a tak si občas letuška vyslechne co vše je její vina - a právě proto mluvím o té psychice.

Taková moje klasická pracovni doba od odchodu do práce po příjezd zpět je něco mezi 8-16 hodinami. Samozřejmě toto vše na podpatcích, které si během letu můžu vyměnit za balerínky, ale do práce přicházím v nich, a vše co se odehrává na zemi je práve na podpatcích.

Letušky se stravují hned vedle toalety, což znamená, že můj žaludek už si zvykl na mnoho.

Po směně je krásné, když lidé poděkují a ocení vaši práci, i když se to někdy nezdá, to ocenění je prostě parádní a člověk se cítí, že ten den za to vážně stál.

A i když je to někdy stresující, bolí mě nohy z podpatků a ne každý vám za let poděkuje, neměnila bych. Protože namísto toho stejného výhledu z kanceláře každý den, si já užívám pohledu z letadla na nejkrásnější místa světa. =)